Tak jsem nás na poslední chvíli přihlásila na zkoušky KJ Brno, a to na  ZPU1. Sice jsem věděla, že nejsme dostatečně připravené, přeci jen jsme se stopami začaly na konci srpna a poslušnost byla na hranici, štěkání za 0 bodů. Šla jsem do toho s tím, že to prostě risknu, protože tuhle zkoušku si nemáme kde vyzkoušet a když se to nepovede, tak to zkusíme na jaře. Další důvod byl ten, že kdybychom šly až na jaře a nevyšlo by to z jakéhokoliv důvodu, nevím, zda bych se přinutila jít zase až na podzim. I přesto, že jsem si to takhle vysvětlila, byla jsem vyklepaná, jako kdyby mi šlo o život. Stopa se Šagí celkem vydařila, první úsek šla moc pěkně, s chutí , ale předmět přešla, jako by se nechumelilo, ale já udělal největší blbost, sbírala jsem předmět a tím psa zabrzdila a musela nechat znovu rozejít – stálo nás to 2 body, lom ověřovala na vzdálenost stopovačky a zbytek stopy již došla i když trochu nepřesněji. Pak přišla poslušnost, tam jsem jí to opět pokazila a stálo zase 2 body, štěkání jak jinak bylo za nulu, s tím jsem do toho šla, to prostě nemáme, sice Šagí chápe, že má štěkat, ale to je tak všechno, není to tak důrazné a hlavně není přitom schopna sedět v klidu u nohy, tohle musíme dopilovat, to nás bude stát ještě mnoho sil a trápení. S čím mě tedy vypekla a s čím jsem nepočítala byl povel „lehni – sedni - vstaň“, dělala jako kdyby nevěděla o co kráčí – bylo to nepřesné, na druhý pokus... Na její obranu můžu říci jen to, že ze mě cítila jistě nervozitu, byla unuděná, protože jsme šly na řadu až 13 po všech ZOP a to dlouhé čekání prostě nesnáší, jak na závodech tak na výstavách. Bohužel jsem ji před poslušností nemohla rozhýbat na míček, to by ožila ihned, ale nedošla by mi pro aport, přotože když ví o míčku nic jiného jí nezajímá a má zatmění, tak jsem nechtěla riskovat další nulu. Vše se pak obrátilo k lepšímu na speciáních cvicích ve skupince, kde jsem jí před tím právě na míček rozhýbala. Na speciálkách to byl jiný pes, takového jakého znám a povel „lehni – sedni - vstaň“ udělala jen s jedním nepřesným hozením zadku více do boku, takže kromě 50 b jsme měly jen 49, ale cvičila jinak moc pěkně. Zkoušku sice máme, ale s odřenýma nejen ušima – celkem 119b, pyšná na to nejsem, ale je to doma.

Dodatek: ostatní zkouškaři dopadli skvěle a byli mezi nimi i tací, kteří splnili na výbornou jako např. BC Bellissimé z Dorky s paničkou ZPU-2 se 91-100 -95i nebo v ZOP - CHP Alex Maskarena v celovém počtu s jedním ztraceným bodem.