SVOD

V sobotu ráno jsme s Bessy a paníčkama vyrazili autem na výlet, nebyl to ledajaký výlet, ale panička říkala, že se jdeme předvést do Újezda n/Lesy, kde se konal svod a bonitace choďáků. Měla jsem takovu radost, že se někam jede, že jsem zapomněla, že mám hlad. Když jsme dorazili na vytoužené místo, uviděli jsme tam spoustu černých psů (přes 40), kteří všelijak dováděli, honili a běhali za aportíkama. Nevím kdo víc byl z toho všeho paf, zda já nebo moje panička. Přivítala jsem se s několika psy, mezi kterými byli i moji sourozenci – Angie a Arnie. Bylo to krásní chlupáči, no a pak už jsem si jen hlídala páníky a Besinku. Bessy s páníkem mi na nějkou dobu někam zmizeli a já je chtěla jít hledat a jít za nimi. Měla jsem strach, že nás tam nechali a odjeli pryč. Panička mi šla ukázat, že auto je na svém místě, nikdo tam není a pak si šla se mnou hrát, abych na to zapomněla. To se povedlo. Lítala jsem za klacíkem jak divá a přetahovala se o něj. Pak mě vzala, abych se šla podívat, jak běhají psi v kruhu. Konečně se vrátila Besina s páníkem, měla jsem radost, že jsme zase všichni pohromadě. Najednou byla řada na mně a já se ocitla vprostřed kruhu. Vůbec jsem netušila, co se po mně chce, ale když tam se mnou byla panička, tak jsem dělala, co po mě chtěla. Nechala jsem se změřit – 51 cm, ukázat zuby – ani jeden nechyběl a pak jsem se postavila do postoje a nechala se okukovat paní rozhodčí – ta konstatovala, malá ouška, hnědé oko, znaky málo výrazné, jinak vše jak má být. Pak jsem musela ještě běhat do kolečka a to jsem paničku trošku škádlila, kousala jsem vodítko a pak jsem už chtěla z toho kruhu ven. Závěrem paní rozhodčí prohlásila, že jsem pěkná a šikovná fenečka. Panička měla radost, že máme svod úspěšně za sebou a já, že se jede domů. Měla jsem toho za celý den až až. Dokonce jsem si i v autě lehla a to je co říct. Doma jsem dostala pořádnou baštu a pak jsme mohli s Besčou si jít domů odpočinout.